Ochrana investorů

Jedním z hlavním cílů Komise je ochrana investorů. Hlavní rizika, která hrozí investorům, jsou:

Riziko selhání statutárních orgánů a vedení firmy

Tj. riziko, že firma zkrachuje, např. kvůli nedostatečným kontrolním mechanismům ve firmě nebo kvůli nekompetentnímu managementu nebo kvůli nedostatečnému kapitálovému vybavení firmy.

Riziko podvodu

Riziko podvodu,zkreslování informací (např. finančních výsledků), nebo nezveřejnění relevantních informací ze strany firem, které prodávají nebo radí ohledně instrumentů kapitálového trhu, (viz dále kap.1.1.2.).

Riziko nevhodnosti nabízeného instrumentu

Riziko, že investoři uzavřou smlouvu týkající se kapitálového produktu nebo služby, kterým nerozumí nebo které jsou pro dané investory nevhodné vzhledem k jejich averzi vůči riziku.

Riziko poklesu kurzu investičního instrumentu

Riziko, že investice nepřinese kýžený kapitálový výnos.

Úkolem Komise je prostřednictvím svých nástrojů a pravomocí identifikovat rizika selhání statutárních orgánů a vedení poskytovatelů služeb na kapitálovém trhu, rizika podvodu a některé aspekty rizika nevhodnosti nabízeného instrumentu. V žádném případě nemůže Komise chránit investora před rizikem poklesu kurzu investičního instrumentu, které je na investičních trzích neodmyslitelné. To ovšem platí jen za předpokladu, že firma, která doporučuje nebo pořizuje investorovi investiční instrument, vysvětlila investorovi související rizika a nedala mu přehnané a nerealistické sliby (např. negarantovala výnos z investice do akcií). V souvislosti s cílem osvěty a vyšší informovanosti veřejnosti se Komise zaměří na to, aby investoři výše uvedeným rizikům jednoznačně porozuměli a aby s nimi při svém investičním rozhodování počítali.

Komise se zaměří především na ochranu drobných investorů a na to, aby si tito investoři uvědomovali a nesli odpovědnost za svá investiční rozhodnutí.

Rozvoj kapitálového trhu

Komise bude podporovat rozvoj trhu a zavádění nových služeb tak, aby byla vymezena jasná pravidla chování účastníků na českém kapitálovém trhu, ale aby na druhou stranu nedocházelo k vytváření nesmyslných bariér vstupu subjektů na kapitálový trh a aby stávající účastníci trhu, kteří vstupují na trh s novými kapitálovými produkty a službami (např. vstup zahraničních osob zabývajících se kolektivním investováním), nenaráželi na zbytečné překážky.

Pokračující přechod kapitálového trhu v ČR od kupónové privatizace a majitelů kupónových akcií k vyspělejší investorské struktuře podněcuje významnější změny ve struktuře kapitálového trhu a v roli jeho účastníků. Tento vývoj přináší větší koncentraci, ale zároveň odhaluje celou řadu nedostatků stávajících účastníků trhu i infrastruktury. Přestože je Česká republika velmi malý finanční region a neexistovala jakákoliv pravidla, na trhu se objevilo téměř 2000 emisí kupónových akcií, více než 600 obchodníků s cennými papíry, 2 organizátoři trhu, apod.

Mnohé záležitosti je nutné rozhodnout v této fázi ve světle vysokého počtu licencovaných subjektů (některých s finančními problémy) a omezené kapacity Komise. Také zahraničními institucemi často kritizovaná fragmentace veřejných trhů v ČR a na první pohled složitá infrastruktura vypořádání komplikuje zavedení některých standardních postupů a také i integraci našeho trhu do evropských struktur. Příležitostí pro změnu v nejrůznějších oblastech kapitálového trhu a zároveň i příležitostí pro nápravu některých nedostatků našeho trhu je, jak již bylo řečeno, připravovaný zákon o podnikání na kapitálovém trhu.

Počet účastníků je příliš vysoký na tak malý region a novela zákona o cenných papírech z roku 2000 přinesla nové požadavky na obchodníky s cennými papíry, které v konečném důsledku kapacitně zatížily i Komisi. Ta na základě výše uvedeného bude z hlediska účastníků trhu, tj. obchodníků s cennými papíry, subjektů kolektivního investování, veřejných trhů a registrů, v následujícím období usilovat o:

1. zpřehlednění a zjednodušení poměrně fragmentovaného českého kapitálového trhu,
2. zefektivnění a konsolidaci instituce zajišťující vypořádání a nalezení vhodného modelu pro tak malé teritorium, jako je Česká republika,
3. integraci českého kapitálového, resp. finančního trhu do Evropské unie,
4. užší spolupráci s profesními organizacemi, které budou reprezentovat zájmy účastníků trhu.

Pro dlouhodobý rozvoj českého kapitálového trhu je nutná jeho konsolidace, zjednodušení stávající struktury a také vytvoření podmínek pro zapojení do evropských obchodních a vypořádacích struktur.

Na náš trh budou mít vliv jistě i následující trendy:

1. Bude pokračovat propojování kapitálových trhů.
2. Bude pokračovat privatizace státních podílů ve významných firmách, tzn. dojde ke snížení počtu titulů na trhu
3. Bude vyvíjen všeobecný tlak na snižování nákladů.
4. Dojde ke sjednocování regulace.

Ad 1) Z těchto důvodů bude třeba odstranit stále ještě existující fragmentaci trhu. Hlavní postavení z hlediska organizování veřejného trhu bude mít nadále pražská burza. Komise bude prosazovat v návrhu zákona o podnikání na kapitálovém trhu, aby se činnost organizátorů trhu přiblížila požadavkům na organizátory na vyspělých trzích. Komise je toho názoru, že v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu by měly být výlučně dvě regulatorní kategorie trhu s cennými papíry: burza cenných papírů a obchodník s cennými papíry provozující alternativní obchodní systém (ATS). Druhý organizátor trhu RM-Systém si bude moci při splnění příslušných podmínek zvolit jednu z těchto licencí. Investiční službu provozování alternativního obchodního systému bude oprávněn poskytovat obchodník s cennými papíry na základě povolení k provádění pokynů na cizí účet. Alternativní obchodování pak bude spočívat v přijímání pokynů ke koupi a prodeji cenného papíru a jeho anonymním spárování, včetně vypořádání obchodu. Z důvodu zamezení možného střetu zájmů nebude smět poskytovat kromě této služby jiné hlavní investiční služby.

Ad 2) Musí být zpřehledněna a významně zjednodušena struktura vypořádání v ČR. Evidenci zaknihovaných cenných papíry a jejich majitelů vede Středisko cenných papírů (dále jen SCP) s výjimkou krátkodobých dluhopisů, jejichž evidence je vedena Českou národní bankou. Vypořádání burzovních a mimoburzovních obchodů zajišťuje především společnost UNIVYC, která je v postavení agenta a dodání cenných papírů proti peněžním prostředkům zajišťuje prostřednictvím napojení na clearingové centrum ČNB a SCP. Z hlediska vypořádání není možné v současné době efektivně zajistit vypořádání v režimu DVP.

Řešením současné situace je zřízení subjektu evidujícího investiční instrumenty a provádějícího jejich vypořádání – Centrálního depozitáře, který by měl vzniknout spojením SCP a UNIVYCu. Komise bude prosazovat i vícestupňovou (resp. dvoustupňovou) evidenci cenných papírů, přičemž část evidence by mohla být vedena licencovanými osobami s jasně vymezenými povinnostmi (např. custodiany). Také bude nezbytné vyřešit otázku vlastnictví cenných papírů ve vztahu k poskytování investičních služeb.

Ad 3) Velmi podstatným bodem je napojení českého kapitálového trhu na vyspělý evropský trh. V tuto chvíli se zdá být nejvhodnější alternativou propojení s evropským trhem prostřednictvím burzy, přičemž cílem je umožnit zahraničním investorům nakupovat cenné papíry registrované na pražské burze a tuzemským investorům umožnit prostřednictvím pražské burzy vstup na trh EU. Komise bude usilovat o to, aby výše uvedené principy a zvolený přístup k regulaci byly prosazeny do legislativních norem, zejména do připravovaného zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

Ad 4) Komise také očekává od trhu a jeho účastníků, že se budou významnou měrou podílet na zvýšení renomé a bezpečnosti trhu v ČR a že přinesou sami určité standardy v solidnosti chování (Best Practise), jinými slovy samoregulující instituce by se měly stát významnou součástí regulatorní činnosti v ČR.

Předpokladem pro účinnou regulaci je i spolupráce se zahraničními regulátory, protože se dá očekávat, že v rámci propojování trhů budou na českém trhu obchodovat rovněž zahraniční subjekty (s evropským pasem) a investoři a současně naši investoři budou častěji vstupovat na trhy zahraniční.

Vzhledem k pokračující integraci finančního trhu, vytváření konsolidovaných skupin, vytváření sofistikovanějších investičních instrumentů a nových služeb, zejména díky rozvoji informačních technologií, bude postupně aktuálnější otázka zajištění jednotného výkonu dozoru nad celým finančním trhem. Vzhledem k procesu přibližování se k Evropské unii bude nezbytné i u nás postupně sjednotit požadavky na regulaci v jednotlivých částech trhu, jak v oblasti požadavků na osoby zabývající se kolektivním investováním (investiční společnosti a fondy a penzijní fondy), tak např. i na obchodníky s cennými papíry (a to bankovní i nebankovní).

Osvěta a informovanost veřejnosti

Mnoho investorů, zejména drobných, nerozumí dobře kapitálovému trhu, nabízeným produktům a službám a dostatečně si neuvědomuje rizika spojená s investováním na kapitálovém trhu. V důsledku toho mohou nesprávně investovat. Investují do takových instrumentů, které ve skutečnosti neodpovídají jejich záměrům. Konzervativní investor s velkou averzí vůči riziku pak třeba nakoupí rizikové instrumenty typu deriváty nebo nelikvidní neregistrované akcie s problematickým oceňováním. Stane se, že investoři nesprávně pochopí podmínky, za kterých jsou investiční instrumenty nabízeny, a nemusí si dostatečně uvědomit všechna pro a proti u nabídek různých instrumentů. Komise bude proto v rámci tohoto cíle usilovat hlavně o dvě věci:

• zvyšování finanční gramotnost veřejnosti a
• dostupnost kvalitních informací o subjektech působících na kapitálovém trhu široké veřejnosti.

Finanční gramotnost veřejnosti se zvýší pomocí vzdělávacích programů, které pomohou jednotlivcům získat potřebné znalosti z oblasti kapitálového trhu. Dle druhého bodu bude Komise poskytovat nebo pomáhat ostatním v poskytování základních informací a rad investorům (např. desatero investora pro investování do cenných papírů). Komise rozšíří množství poskytovaných informací a informační služby, které již poskytuje , včetně informačního servisu na webových stánkách Komise, zákaznické asistenční linky (hot line), ale také včetně publikování seznamu firem nabízejících své služby bez příslušného povolení (tzv. black list).

Komise se bude také věnovat vyplňování mezer v informovanosti drobných investorů (např. vydáváním brožur). Lepší informovanost veřejnosti pak bude prostředkem pro dosažení hlavního cíle – ochrany investorů. Osvěta veřejnosti bude probíhat prostřednictvím propagace finančního vzdělávání jako nedílné součásti vzdělávacího systému (zařazením základních znalostí o kapitálovém trhu do osnov základních a středních škol) a prostřednictvím vydávání publikací.

Dohled založený na rizikovosti

Regulace kapitálového trhu vychází a bude vycházet z posouzení rizika (pravděpodobnosti) situace, kdy se nezdaří naplnit zákonem stanovené cíle (dozoru) regulace, a to jak z hlediska celého kapitálového trhu, tak zejména z hlediska jednotlivého licencovaného subjektu.

Cíle regulace, resp. cíle Komise při výkonu dozoru, jak vyplývají ze zákona o Komisi, jsou ochrana investorů, rozvoj trhu, vzdělávání a informování investorů.

Aby mohlo být dosaženo těchto cílů v následujících oblastech, je nutno provést analýzu rizik, která by dosažení mohla zabránit.

V oblasti ochrany investorů jsou to např. rizika ztráty, kterou utrpí investor v důsledku porušení povinností ze strany licencovaného subjektu, ztráty způsobené investorovi v důsledku nedostatečného nebo zavádějícím způsobem poskytnutého investičního doporučení ze strany licencovaného subjektu a nebo v souvislosti s nedostatkem informací o emitentech.

V oblasti zajištění důvěry k finančnímu trhu jsou to např. rizika finančních problémů či úpadku většího počtu licencovaných subjektů, závažného narušení mechanismu fungování trhu např. v důsledku manipulace trhu nebo nereálných očekávání ve vztahu k regulaci (např. při porušení smluvní povinnosti ze strany obchodníka nemůže rozhodnutí Komise nahradit rozhodnutí soudu o náhradě škody apod.).

V oblasti prevence protiprávního chování jsou to např. rizika porušení povinností uložených licencovaným osobám zákonem (porušení odborné péče, upřednostnění zájmů licencované osoby před zájmy zákazníků), nebo ze strany osob nelicencovaných, kterým však zákon ukládá určité povinnosti např. zákaz využití důvěrných informací, riziko využívání výnosů z trestné činnosti.

V oblasti vzdělávání investorů jsou to např. rizika plynoucí z nedostatečného či nesprávného pochopení nabízených finančních produktů a v důsledku toho riziko špatného investičního rozhodování ze strany investorů, ignorování rizik spojených s investičním rozhodnutím (vztahu výnosnosti a rizika), nesprávné pochopení konkrétního investičního produktu investorem.

Při identifikaci rizikbude Komise pracovat s širokým spektrem zdrojů včetně informací shromážděných při dohledu nad účastníky trhu a při monitorování trhu. Další fází je ohodnocení rizika a přiřazení priorit, tj. posouzení velikosti jednotlivých rizik.

Za nejrizikovější faktory bude považován například počet potenciálně postižených investorů a systémová povaha problému včetně dopadu na trh. Kromě toho, že Komise provede tato vyhodnocení, vezme v úvahu i úroveň hodnověrnosti informací, na kterých je odhad rizika založen.

Při ohodnocování velikosti rizika pro investory a kapitálový trh jako celek bude Komise brát v úvahu tyto faktory:

1. systémová povaha problému – to znamená její problému na investory a trh jako celek,
2. počet investorů, kteří by mohli být postiženi,
3. dostupnost náhrady, ať již od firem odpovědných za ztrátu, nebo z kompenzačního systému.

Faktory, které by mohly naznačovat pravděpodobnost výskytu problému, zahrnují:

1. nabízení nevhodného investičního instrumentu – produktu, který je svou náročností nevhodný pro danou cílovou skupinu investorů,
2. neodpovídající vysoký výnos (toto může naznačit povaha instrumentu i míra agresivity, s jakou prodejce produkt prodává),
3. množství podnětů a stížností, které Komise obdrží.

Rizikovost subjektů bude posuzována nejprve v rámci licenčního řízení, tj. v rámci řízení o žádosti o udělení povolení jsou nastaveny určité podmínky, bez jejichž splnění nemůže být povolení uděleno. Na základě výsledku posouzení plnění požadavků na udělení povolení bude subjekt zařazen do příslušné skupiny rizikovosti.

Dále bude posuzována rizikovost subjektů na základě monitoringu a informační povinnosti (dodržování požadavků kapitálové přiměřenosti) a v neposlední řadě na základě výsledků inspekční činnosti.

Na základě výše uvedených zásad bude zpracován samostatný materiál zaměřený na posuzování rizikovosti subjektů kapitálového trhu a podle něj bude Komise rizikovost účastníků kapitálového trhu hodnotit.

Nástroje regulace

Při eliminaci rizik Komise bude používat níže uvedené nástroje regulace. Tyto nástroje jsou primárně orientovány na ochranu investorů a jejich účinky se samozřejmě prolínají.